Co je to zemětřesení a jak probíhá

Co je to zemětřesení a jak probíhá

Každoročně otřese zemí půl milionu zemětřesení. Většinou se jedná o slabší otřesy, ale jeden z pěti tisíc (tedy cca 100 ročně) je tak silný, že se při něm uvolní více energie než při atomovém výbuchu. Zemětřesení je chvění způsobené náhlým posuvem horniny v zemské kůře. Energie uvolněná při tomto zlomu se šíří ve vlnách, které mohou způsobit škody ohromných rozměrů – rozevírání trhlin zemského povrchu, deformování reliéfu krajiny, zřícení budov, odklonění toku řek, sesuvy půdy, přílivové vlny a v nejhorším případě vymrštění předmětů do vzduchu nebo přeměna země ve zvlněnou masu připomínající tekoucí písek.

Proč k zemětřesení dochází? Děje se tak, pokud na horniny zemské kůry působí enormní síly, jejichž vlivem dochází k jejímu lámání. Tyto síly jsou většinou důsledkem pohybu litosférických desek, sopečné činnosti, sesuvů půdy nebo podzemních poklesů. Pokud je síla způsobená některým z těchto jevů větší než pevnost horniny, dojde k jejímu prasknutí podél nové nebo již existující linie zeslabení. Ohromná energie uvolněná při tomto zlomu se pak šíří do epicentra v kruhových vlnách. Právě tyto vlny způsobují zemětřesení a mohou být příčinou rozsáhlých škod.

Síla zemětřesení je určována podle množství energie, která je při něm uvolněna. Nejčastěji používaná stupnice měření síly je Richrerova stupnice, stanovující velikost tohoto jevu podle veličiny magnitudo. Dr. CHarles Richter sestavil svou stupnici v roce 1935. Jeho škála umožňuje velmi přesnou klasifikaci síly zemětřesení stupni 1 – 8. Aby bylo možno určit sílu i tak silných zemětřesení jaká byla zaznamenána v Rusku či Japonsku, musel být zavedeny nové stupnice a prostředky měření. V roce 1966 vyvinul Kei Aki nový koncept známý jako „seismický moment“, který je možno používat pro měření větší než 8 Ms (zkratka pro „surface-wave magnitude“ = magnitudo povrchové vlny). V roce 1993 byla navržena Standardní evropská stupnice, která měří zemětřesení ve 12 hladinách, z nichž každá posuzuje relativní dopad otřesů na základě tří hledisek:

1. dopad na člověka

2. poškození předmětů přírody

3. poškození budov

Výskyt zemětřesení u nás a ve světě

„V České republice jsou tektonické postuny, pokud k nim vůbec dochází, malé a skutečně katastrofická zemětřesení zde nehrozí“, řekl nám RNDr. Jan Zedník, pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. „Mezi území s výraznější seismickou aktivitou v ČR patří Kraslicko (západní Čechy), hronovsko-poříčský zlom v severoýchodních Čechách, dále pak Český les, Slezko (Opavsko) nebo východní část Krušných hor“, dodal. K nejničivějšímu zemětřesení na území bývalého Československa došlo 28. června 1763 v Komárně. Zahynulo při něm 63 lidí, dalších 102 bylo zraněno. Kromě zemětřesení, která jsou dílem přírody, ovlivňuje území České republiky také indikovaná seismicita, jde o zemětřesné jevy vyvolávané lidskou činností. K nim patří především důlní otřesy, vázané na oblasti s intenzivní nerostnou těžbou (Ostravsko, Kladensko a podkrušnohorská pánev).

Hovoříme-li o výskytu zemětřesení v České republice jako o něčem zanedbatelném či málo závažném, ve světě (zvláště pak v některých oblastech) je tomu právě naopak. Nejvíce zkušeností s tímto katastrofálním jevem má Japonsko. Geologové zjistili, že zhruba každých 500 let je japonská nížina Kanto zasažena otřesy neobyčejné síly. V roce 1923 postihla tuto oblast největší zkáza, jaká kdy byla způsobena jediným zemětřesením. Hustě obydlená města Tokio a Jokohama byla téměř srovnána se zemí otřesy přesahujícími 8,3 stupně Richterovy škály. Odhadem 570 000 obydlí se proměnilo v hromady sutin. V troskách domů nebo při požárech zahynulo 143 000 lidí. Z nedaleké minulosti lze také zmínit katastrofu v Kóbe. V časných ranních hodinách dne 17. ledna 1995 otřáslo tímto městem zemětřesení o síle 7, 2 Richterovy stupnice. Během 20 sekund, kdy trvalo, zahynulo 4500 lidí a dalších 15 000 bylo zraněno. Zřítilo se přes 67 000 budov. Nicméně, během katastrofy svitla i nová naděje. Asi hodinu před otřesem pozorovali lidé na obloze červené a modré blesky. Geologové věří, že tento světelný efekt byl způsoben fraktoluminiscencí, což je jev, který je možno pozorovat při lámání křemene. Odborníci spatřují v tomto jevu možné upozornění na blížící se zemětřesení. Za největší zemětřesení v historii je však považováno to, které udeřilo 22. května 1960 v Chile. Škody, které otřes způsobil, byly ještě umocněny vlnou tsunami o výšce 10 metrů, která zalila chilské pobřeží a spláchla několik vesnic.

Mezi další oblasti, kde v novodobé historii udeřila silná a ničivá zemětřesení, mající za oběť stovky lidských životů a nevyčíslitelné škody na majetku patří Čína (rok 1975, více jak milion obětí), Guatemala (rok 1975, 23 000 obětí), dále Arménie, Alžír, Írán, Turecko, Portugalsko ale také USA, především jejich západní část.

Jak zmírnit škody – způsoby řešení

Jak už bylo zmíněno – v České republice téměř vůbec nehrozí nebezpečí zemětřesení, které by za sebou nechalo výraznější škody jak na lidských obětech, tak po stránce materiální. Avšak v seismicky aktivních oblastech, pro které je zemětřesení „denním chlebem“, se odborníci snaží zmírnit následky škod, alespoň těch majetkových. Navrhují proto takové budovy, které dokáží odolat značným laterálním tlakům. Dosahují toho tím, že zvedají budovy nad úroveň země a staví je na gumových nebo ocelových základových deskách. Zároveň jsou vyvíjeny speciální železobetonové konstrukce, které dokáží absorbovat vibrace a zaručují, že se objekt nezřítí. Například moderní pyramidová budova v San Francisku je navržena podle moderních standardů odolnosti proti otřesům.

Odstraňování škod

Na odstraňování následných škod se podílejí nejen sami obyvatelé a hasičské sbory postižených oblastí, ale taktéž záchranné jednotky z celého světa, mezi něž patří i ty české. Naposledy se podílely na záchranných akcích v Alžírsku (květen 2003) a Íránu (prosinec 2003). „ Úroveň našich záchranářů se stále zvyšuje“, uvedl mjr. Josef Křen, jeden z velitelů jednotky USAR (Urban search and rescue), která zasahovala mimo jiné i v Alžíru. „Zatímco do Arménie se dostali záchranáři pozdě, v Alžíru jsme byli připraveni poskytnout pomoc mezi prvními. Jsme schopni vycestovat za 3 hodiny od oficiální informace k výjezdu. Je to samozřejmě lepší spoluprácí, podíl má na dané věci i Ministerstvo zahraničních věcí ČR.“

Jak se zachovat v případě zemětřesení

Po silném zemětřesení mohou přijít v nepravidelných intervalech slabší dotřesy. Proto je důležité být informován o doporučených postupech při výskytu této živelné katastrofy.

PŘED ZEMĚTŘESENÍM

Rozmyslete si, jak se chovat v případě zemětřesení na místě, ve kterém se nacházíte (v budově, na cestě, v noci)

Kde je vypínač plynu, vody a proudu?

Neohrožují Vás poličky, skříně a další volné předměty?

Připravte si doklady, peníze, svítilnu a další potřebné věci (pití, trvanlivé jídlo) pro případ rychlého opuštění místnosti.

BĚHEM ZEMĚTŘESENÍ

V budově:

Vyhledejte nejbližší bezpečné místo: rám dveří, pod pevným stolem, pultem nebo postelí.

Nedostatek času nedovoluje vyhledat nejbližší kryt.

Pozor na volně pohybující se předměty.

Při vybíhání z domů pozor na padající římsy a komíny.

Jste-li ve výtahu, opusťte jej v nejbližším patře.

Když Vás otřesy zastihnou na schodech, sedněte si, jednou rukou se přidržte zábradlí a druhou si chraňte hlavu.

Ve volném prostoru:

Vyhledejte otevřená místa dále od budov, mostů, stožárů vysokého napětí a vysokých stromů.

PO ZEMĚTŘESENÍ

Zachovejte klid!

Buďte připraveni na dotřesy.

Poskytněte první pomoc zraněným.

Zapněte si rádio a sledujte instrukce.

Nepoužívejte výtah. Může být poškozen nebo zablokován výpadkem proudu.

Přezkoušejte plyn, vodu a elektrické vedení. Při poškození vypněte hlavní vypínač.

V budově a okolí vyhledejte možná ohniska požáru, podle možnosti je buď uhaste, nebo zavolejte hasiče.

Pozor při opouštění budovy – stále se ještě mohou řítit římsy, komíny a jiné části budovy.

žádné soukromé telefonní hovory. Telefonní síť musí být především využita pro organizování záchranných prací, při přetížení hrozí výpadky.

žádné soukromé cesty autem – silnice musí zůstat volné pro rychlé přesuny policie, hasičů a záchranných vozidel.

Sledujte příkazy policie, hasičů a záchranných týmů.

Zdroje:
mjr. Josef Křen, velitel čety (stanice 3 v Praze 7 – Holešovice), velitel jednotky USAR RNDr. Jan Zedník, pracovník seismického oddělení GFÚ AV ČR Guinessova kniha přírody – Kol. autorů, nakl. ARADAN KD s.r.o., (2000) 100 největších katastrof – Michael Pollard, nakl. Columbus s.r.o., (1998)