Řecko – lesní požáry 2024

Pondělí, 12. 8. 2024

O pomoc v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie požádalo v souvislosti s rozsáhlými přírodními požáry také Řecko. Česká republika tentokrát na místo vyslala 75členný pozemní tým složený ze 64 příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR, 7 členů Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy a 4 pracovníků technické podpory. Jeho nasazení krátce po přijetí žádosti schválil ministr vnitra Vít Rakušan, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský i ministr financí Zbyněk Stanjura. Český tým vystřídá vyčerpané místní jednotky a zapojí se do monitorování a preventivního nasazení v nejrizikovějších oblastech a měl by být nasazen na období deseti dnů.

 

Kontrola materiálu, techniky a personálu
Tankování pohonných hmot na civilních benzínových stanicích
Zastávka v Bulharsku

Čtvrtek, 15. 8. 2024

Ráno dorazili čeští hasiči po třech dnech cesty do nejvíce zasažené oblasti řeckých Athén. Po příjezdu se setkali s českým velvyslancem a velením řeckých hasičů. Řešily se zejména postup a místo nasazení českého týmu.

V oblasti Athén stále hrozí extrémní riziko požárů. Místní hasiči jsou vyčerpaní likvidací předchozího rozsáhlého požáru. Český tým tak bude operativně nasazován v rozsáhlé oblasti tak, aby vystřídal místní jednotky. V Řecku panují vysoké teploty, a proto je důležité, aby docházelo k častějšímu střídání hasičů. Český tým se také zapojí do monitorování a preventivního nasazení do nejrizikovějších oblastí.

Spolu s českými hasiči jsou v Řecku nasazeny také týmy z Itálie, Francie, Rumunska nebo Srbska. Pozemní tým České republiky byl v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie Řeckem akceptován jako první.

 

Řešení postupu a místa nasazení s velením řeckých hasičů

Pátek, 16. 8. 2024

Dnes český tým čeká bezprostřední ochrana území v severní části Athén. Naše jednotky budou operovat v neobydlené části, kde hrozí největší nebezpečí požáru a silný vítr by plameny mohl rozšířit do obydlených oblastí. V této části území je nejvyšší, tedy extrémní stupeň nebezpečí vzniku požáru a fouká silný vítr.

Všechny tři segmenty našeho týmu byly rozmístěny strategicky tak, aby pokryly nejrizikovější místa pro vznik požáru a jejich dojezd na místo byl do 5 minut od ohlášení.

Hasiči tak operovali v málo obydlené části na předměstí hlavního města. Jedná se o kopcovitou oblast plnou zeleně, kde hrozí velmi rychlé rozšíření plamenů v případě vzniku požáru. V oblasti navíc fouká silný nárazový vítr. Likvidace začínajícího požáru je tak klíčová.

Monitoring oblasti byl podpořen i ze vzduchu vrtulníky, které nasadila řecká strana. V každém ze tří segmentů je jeden řecký hasič s místní znalostí terénu jako spojka pro komunikaci mezi operačním střediskem a českým týmem.

Řečtí hasiči nesnížili nejvyšší, tedy extrémní riziko vzniku požáru.

 

Společné nasazení řeckých a čeckých hasičů
Průzkumná činnost
Průzkum postižené oblasti

Pondělí, 18. 8. 2024

V neděli čeští hasiči pomáhali řeckým kolegům poslední den. Největší nebezpečí rizika vzniku požáru u Athén totiž pominulo.

Hasiči pomáhali Řekům několik dnů chránit nejrizikovější místa u hlavního města po velkém požáru. Jednalo se o zalesněnou oblast na severu, kde mimo podrostu a vzrostlých stromů jsou i rodinné domy.

Teď už tedy bezprostřední nebezpečí nehrozí. Plamenné hoření se neobjevuje. Proto čeští hasiči odjíždějí, stejně jako týmy z dalších států, které do Řecka přijely na pomoc.

Tým českých hasičů a záchranářů vyrazí na dvoudenní cestu zpět do vlasti v pondělí brzy ráno.

Počet nasazených hasičů a techniky:
ZÚ HZS ČR – 20 hasičů / 14 ks techniky
HZS Středočeského kraje – 13 hasičů / 4 ks techniky
HZS Plzeňského kraje – 11 hasičů
HZS Moravskoslezského kraje – 4 hasiči / 4 ks techniky
HZS hl. m. Prahy – 2 hasiči
HZS Jihomoravského kraje – 11 hasičů / 3 ks techniky

Co je to Mechanismus civilní ochrany Unie a jak funguje

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie je stěžejním dokumentem EU v oblasti civilní ochrany. Tento legislativní nástroj umožňuje užší spolupráci zúčastněných států a lepší koordinaci a reakci na katastrofy uvnitř i mimo EU. Jeho cílem je podporovat, koordinovat a doplňovat činnosti zúčastněných států v oblasti civilní ochrany a zlepšovat účinnost systémů v oblasti prevence, připravenosti a odezvy na přírodní a člověkem způsobené katastrofy. V současné době se mechanismus civilní ochrany Unie vztahuje na 27 členských států EU.

V případě mimořádné události na území jiného státu požádá zasažená země přes Národní operační středisko v Bruselu o pomoc ostatní členské státy. Tyto země následně samy vyhodnotí, jakou pomoc jsou schopné danému státu poskytnout a svou nabídku vloží do systému. Po akceptaci nabídky se organizuje odjezd na místo určení.

Zdroj: HZS ČR¹, ², ³,