Isarel 2006
On 20 July 2006 the State of Israel addressed their request for humanitarian assistance in form of fire extinguishing equipment (D- and C-hoses, D-nozzles and protective clothing for firefighters) to several countries incl. the Czech Republic.
Fires occurred during the Israel-Lebanon conflict did Israel out of nearly 1,000 fire hoses. In coordination with the Czech Ministry of Foreign Affairs, the Czech Republic decided to provide material humanitarian assistance as follows: 600 pieces of C-fire hoses, 700 pieces of D-fire hoses and 50 pieces of combined D-nozzles.
This humanitarian assistance was passed on in the Ben Gurion Airport in Tel Aviv, accompanied by a 8-member unit (6 members of USAR team + two psychologists). Its task was to ensure discharge of material, and technical assistance. The unit was accompanied also by a representative of the Czech Ministry of Foreign Affairs, who communicated there with representatives of the Czech Embassy in Israel.
Sunnitské hnutí Hamás (Islámské hnutí odporu) bylo založeno v roce 1987 jako palestinská pobočka Muslimského bratrstva. Hamás si kladl za cíl, a formálně stále ještě klade, zničení státu Izrael a jeho nahrazení palestinským islamistickým státem. Ačkoli se věnuje i sociálním aktivitám, proslavil se především sebevražednými útoky na území Izraele. Současným šéfem Hamásu je Khaled Mashaal. Pod jeho vedením zvítězilo hnutí v lednových volbách a obsadilo 74 ze 132 křesel palestinského parlamentu.
Libanonská republika je malá hornatá země, u východního okraje Středozemního moře hraničí se Syrskou arabskou republikou a Státem Izrael. Hlavním městem Libanonu je Bejrút. Libanon má rozlohu téměř stejně velkou jako Jihočeský kraj, dělí se na šest okresů a žijí v ní téměř čtyři miliony lidí. Obyvatelstvo tvoří z 95 % Arabové. Země je nábožensky promísená: tři pětiny Libanonců se hlásí k islámu, dvě pětiny ke křesťanství. V roce 1943 získal Libanon nezávislost na Francii. Zemi těžce zasáhla občanská válka mezi křesťany a Palestinci, vedená v letech 1975 až 1990. V roce 1982 začala izraelská okupace Libanonu, trvající až do roku 2000. V roce 2005 byl zavražděn bývalý premiér Rafik Harírí. Z atentátu je všeobecně podezírána Sýrie. Harírího smrt vyvolala vlnu demonstrací, tzv. „cedrovou revoluci“, která vedla ke svržení prosyrské vlády. Cedrová revoluce a nové parlamentní volby vynesly do funkcí současné představitele Libanonu: premiéra Fuada Sinioru a prosyrského prezidenta Emila Lahouda.
Hizballáh je libanonská radikální islamistická organizace s vojenskou i civilní složkou. Byla založená v roce 1982, aby bojovala proti izraelské okupaci jižního Libanonu. Hizballáh je spojován s bombovým útokem na kasárna námořnictva USA v roce 1983, dva útoky na americké ambasády a za únosy více než 50 cizinců. V posledních letech zaujala politicky umírněnější postoj. Dřívějšího vůdce Abbáse Músavího zabili Izraelci v roce 1992. Nahradil ho Hasan Nasralláh. Těší se velkému obdivu Arabů. Je podle nich jediný, který dokáže s Izraelem jednat „jako rovný s rovným“.
Izraelská válka s Hizballáhem trvá již od roku 1975, kdy začala občanská válka v Libanonu, která skončila v roce 1990. V roce 1978 Izrael přechodně obsadil Libanon po řeku Lítání. V roce 1982 se Izrael stáhl k jihu Libanonu a v roce 1985 zde byla velká operace proti Hizballáhu. Jižní Libanon vyklidil Izrael až v roce 1996. V roce 2004 Hizballáh propustil izraelského důstojníka výměnou za 400 vězňů. V roce 2005 došlo k odchodu Syřanů z Libanonu, který trval již od roku 1976.
Dne 12. července 2006 unesli radikálové libanonského hnutí Hizballáh na hranicích pásma Gazy dva izraelské vojáky a izraelské jednotky začaly útočit na jih Libanonu. Izrael odpověděl bombardováním a po šesti letech opět vstoupili izraelští vojáci do jižního Libanonu.
ČESKÁ REPUBLIKA JE KONTAKTNÍM VELVYSLANECTVÍM NATO V IZRAELI
Dne 1. ledna 2005 převzala Česká republika, na dobu dvou let, roli kontaktního velvyslanectví NATO v Izraeli. Izrael je první zemí Středomořského dialogu (MeD), kde Česká republika tuto činnost vykonává. Již dříve plnila tuto úlohu v Litvě a v Rakousku. Síť kontaktních velvyslanectví byla vytvořena v 90. letech jako nástroj k posílení spolupráce mezi Aliancí a jejími partnerskými zeměmi, členy programů Partnerství pro mír a Středomořský dialog. V uplynulých letech se kontaktní velvyslanectví stala významným nástrojem pro prohlubování spolupráce mezi partnerskými zeměmi a NATO. Kontaktní velvyslanectví NATO není zastoupením Aliance v partnerské zemi, pomáhá ale při uskutečňování celé řady aliančních programů v oblasti veřejné diplomacie, vědecké a vojenské spolupráce a vzdělávání. Orgánům Aliance je rovněž nápomocno při uskutečňování návštěv představitelů Mezinárodního sekretariátu a Mezinárodního vojenského štábu v partnerské zemi. Česká republika převzala tuto funkci v době, kdy se vztahy Aliance s jejími středomořskými partnery mimořádně rozvíjejí. V souladu s výsledky summitu NATO v Istanbulu v roce 2004 se prohlubuje spolupráce ve stávajících oblastech a zároveň jsou otevírány nové okruhy.
HUMANITÁRNÍ POMOC ČESKÉ REPUBLIKY LIBANONSKÉ REPUBLICE A STÁTU IZRAEL:
Na základě žádosti o humanitární pomoc Libanonské republiky, prostřednictvím mezinárodních organizací, rozhodlo Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí ČR dne 20. července 2006 o poskytnutí finanční humanitární pomoci Libanonu ve výši 5 mil. Kč. Předpokládá se, že na základě rozhodnutí vlády bude Libanonské republice poskytována další pomoc.
Dne 20. července 2006 požádal Izrael o humanitární pomoc ve formě hasičského vybavení (hadice „D“ a „C“, proudnice „D“ a zásahové obleky), několik států, včetně České republiky. Požáry vzniklé v rámci Izraelsko-Libanonského konfliktu připravily Izrael o téměř 1000 kusů požárních hadic. Po vyhodnocení žádosti Izraele, Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí ČR rozhodlo, o poskytnutí materiální humanitární pomoci v hodnotě do 2 mil. Kč. Podle požadavku Izraele bylo nakoupeno 600 kusů požárních hadic „C“, 700 kusů požárních hadic „D“ a 50 kusů kombinovaných proudnic „D“. Na zajišťování pomoci spolupracovalo MV-generální ředitelatví HZS ČR, Správa státních hmotných rezerv a Ministerstvo zahraničních věcí. Dále bylo rozhodnuto, že humanitární pomoc do místa předání (letiště Ben Gurion v Tel Avivu) doprovodí osmičlenná jednotka Ministerstva vnitra – generálního ředitelství HZS ČR, složená z členů USAR odřadu (Vyhledávací a záchranný odřad do obydlených oblastí) a dvou psycholožek. Jednotka měla za úkol na letišti zajistit vykládku materiální humanitární pomoci z letadla a její technické předání. Skupinu doprovázel také zástupce Ministerstva zahraničních věcí ČR, který v místě komunikoval se zástupci velvyslanectví ČR v Izraeli a zajistil formální předání pomoci.
Při zajišťování pomoci bylo nejdříve nutné ověřit technické parametry požárního příslušenství, aby byly dodány plně kompatibilní prostředky a až následně byl materiál nakoupen a soustředěn. Letadlo Armády ČR TU 154 s materiální humanitární pomocí a s doprovodem opustilo pražské letiště Ruzyně za osm dní od žádosti, 28. července 2006 v 10,00h a zpět se vrátilo tentýž den v 18,00 hodin. Původně byl pro letadlo a záchrannou jednotku plánován další úkol – transport z Libanonu evakuovaných občanů států EU z kyperské Larnaky do Prahy (Němců a Rakušanů). Z tohoto důvodu byly také součástí záchranné jednotky dvě psycholožky HZS ČR. Doprava osob byla zajištěna jiným způsobem, proto se letadlo v Izraele vrátilo přímo do Prahy.
Materiální humanitární pomoc převzali na letišti zástupci izraelského Ministerstva vnitra – Hasičského a záchranného sboru Izraele, Adi Moncaz (velitel výcviku izraelských hasičů), Leonin Sheiman (velitel technického a logistického zabezpečení). Předání se také zúčastnili zástupci Zastupitelského úřadu ČR v Izraeli. Izraelská strana byla za materiální humanitární pomoc velice vděčná, což její zástupci vyjádřili při předávání pomoci. Při neformálním jednání mezi zástupci izraelské strany a členy záchranné jednotky ČR si zúčastnění předali informace o strukturách sborů a hasičské technice, kterou oba sbory používají.
Na základě informací od pana Adiho Moncaze, bylo hasičské vybavení z České republiky poskytnuto hasičským sborům do měst (Haifa, Western Galilee, Upper Galilee a Tiberias), která byla nejvíce zasažena raketami z libanonského území. Podle informací z izraelské strany byla Česká republika jediným státem, který pomoc poskytl.
Mělo být uveřejněno v časopisu 112: Blízký východ a humanitární pomoc z České republiky npor. Ing. Irena Jansová, MV-generální ředitelství HZS ČR por. Aleš Šenkýř, HZS hl. m. Prahy
