Dne 24. června 2021 se ve večerních hodinách na území Jihomoravského kraje vyskytly velmi silné bouře, z nichž některé byly tzv. supercely. Jedna postupovala z Horního Rakouska přes Břeclavsko a Hodonínsko dále do Zlínského kraj a byla přibližně v čase 19.10 až 19.45 provázena silným tornádem, které způsobovalo při povrchu značné škody v pásu dlouhém 26 km a širokém až 700 m. Tornáda jsou v ČR ojedinělým jevem. Ročně se jich u nás vyskytují jednotky, jež jsou klasifikovány podle Fujitovy stupnice intenzitou F0, F1 či F2. Tornádo, které zasáhlo obce v okresech Břeclav a Hodonín, bylo jedno z nejsilnějších zaznamenaných v Evropě za posledních 20 let. Český hydrometeorologický ústav stanovil jeho intenzitu podle Fujitovy stupnice na F4.
Tornádo výrazně zasáhlo katastrální území ORP Břeclav a Hodonín, konkrétně území města Břeclav, obcí Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice, severní část Hodonína a Ratíškovice.
Většina obyvatel zasažených míst se ukryla v nižších podlažích, sklepech, či vnitřních prostorách domů. Tornádo si i tak vyžádalo 6 lidských životů, stovky zraněných a miliardové škody na majetku.
Činnost operačních středisek složek IZS
Krajské operační a informační středisko (KOPIS) HZS Jihomoravského kraje činilo kroky pro zajištění připravenosti na případné mimořádné události na území kraje v souvislosti již s avizovanou výstrahou Českým hydrometeorologickým ústavem. První tísňové volání spojené s tornádem se uskutečnilo v 19.19 a šlo o spadlý strom v Břeclavi-Pohansku. Vyhlášení poplachu prvním JPO bylo v 19.20. Postupně následovala další tísňová volání na telefonní centra tísňového volání 112 a byly nasazovány další jednotky na záchranné práce. Příjem tísňového volání na operačním středisku byl v první fázi zahlcen tísňovými voláními, stovky hovorů se přelívaly mezi kraji a docházelo k duplicitnímu ohlašování.
Komunikace mezi základními složkami IZS byla omezena z důvodu velkého množství událostí během krátkého času. Programové vybavení na KOPIS HZS Jihomoravského kraje pracovalo na hranici technických možností – jak v první fázi volání, tak i v průběhu záchranných a likvidačních prací.
Varování a následné tísňové informování obyvatelstva prostřednictvím koncových prvků Jednotného systému varování a vyrozumění nešlo využít kvůli výpadku dodávek elektrické energie a poškození komunikačních sítí na zasaženém území. Po obnově dodávek elektrické energie bylo možné informovat obyvatelstvo v nezasažených částech obcí místními informačními systémy (obecními rozhlasy).
Nasazení složek IZS a záchranné práce
Při záchranných pracích byly zasahující složky vystaveny bezprecedentní situaci, co se týká počtu zraněných a zasažené plochy ve velmi krátkém čase. V počáteční fázi byly nasazeny stovky hasičů a dalších příslušníků složek IZS. Celkem první den zasahovalo na 168 JPO.
Byly vyhlašovány pohotovosti na stanicích/zbrojnicích, které zajišťovaly plošné pokrytí. Po půlnoci začal počet nasazených jednotek HZS Jihomoravského kraje klesat.
V první fázi se jednotky a složky IZS potýkaly zejména se špatnou dostupností zasaženého území. Komunikace byly v mnoha případech neprůjezdné, zasypané stavebními sutinami, konstrukcemi a vegetací. Záchranné práce se zaměřovaly na poskytování první pomoci zraněným, vyprošťování z automobilů, vyhledávání a vyprošťování obyvatel ze zdemolovaných objektů, hašení požárů, zastavování úniku plynu a na spolupráci se ZZS, PČR a zástupci samosprávy.
Zcela zásadním rozhodnutím velitele zásahu bylo stanovení 7 sektorů, vyslání operačních skupin HZS Jihomoravského kraje z nezasažených území s velitelem, stanovení seřadiště JPO v areálu Střediska Správy a údržby silnic Podivín, aktivace akčních TKG (talk group) po jednotlivých sektorech, zajištění dostatečného množství stravy a ochranných nápojů a povolání odřadů pro vyhledávání a záchranu ve zřícených budovách (USAR odřadů), techniky ZÚ HZS ČR a odřadů HZS krajů z celé ČR.
Během několika minut po zásahu tornáda byly aktivovány krizové štáby na úrovni kraje, ORP i jednotlivých složek IZS. Štáby na všech úrovních pracovaly v prvních dnech nepřetržitě. Krizové štáby zajišťovaly podmínky pro práci zasahujících a spolupracovaly na koordinaci dobrovolníků a zajištění potřeb pro obyvatele postižených obcí.
Postupem času, po ukončení záchranných prací 25. června v 10.50 hodin a zahájení navazujících likvidačních prací, rozhodl velitel zásahu o zřízení štábů velitelů sektorů v zasažených obcích. Členem každého štábu byl vždy příslušník oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS Jihomoravského kraje, který představoval zásadní pilíř pro komunikaci mezi starostou obce a velitelem sektoru.
Již 25. června byly nasazeny odřady HZS krajů a další JPO na likvidační práce. Využití odřadů HZS krajů a ZÚ HZS ČR se ukázalo jako naprosto klíčové. Likvidační práce vyžadovaly velké nasazení sil a prostředků HZS ČR, v této fázi zejména speciální techniky.
Krizové řízení a ochrana obyvatelstva
Hejtman Jihomoravského kraje velmi rychle rozhodl o vyhlášení stavu nebezpečí pro ORP Břeclav a Hodonín (dne 25. června od 0.00 hod do 24. července), čímž zásadním způsobem přispěl ke zvládnutí této naprosto bezprecedentní události. Vyhlášení krizového stavu mimo jiné umožnilo založit skládky na místech, které k tomu nebyly určeny. Provizorní úložiště odpadu umožnila zasahujícím složkám rychlý odvoz sutin, poškozené vegetace a infrastruktury z postižených obcí.
Rozhodnutím hejtmana ze dne 21. července byl stav nebezpečí prodloužen do 23. srpna s vymezením na území správních obvodů obcí Hodonín, Lužice, Moravská Nová Ves, Hrušky a Mikulčice.
V souvislosti s vyhlášením stavu nebezpečí vydala Vláda ČR usnesení o poskytnutí státních hmotných rezerv, na jehož základě mohly být aktivovány prostředky Správy státních hmotných rezerv (zejména zásobování pohonnými hmotami a požární technika).
Byl také aktivován krizový štáb Jihomoravského kraje. Stálá pracovní skupina fungovala v nepřetržitém režimu, řešila především organizaci a jednání krizového štábu, zpracování podkladů pro hejtmana, zajištění provozu informační linky kraje, evidenci nabídek humanitární pomoci, administrativu související s vyhlášením krizového stavu, s věcnými prostředky a službami pro potřeby zasahujících složek IZS, komunikaci s veřejností, s krizovými štáby ORP, zpracování denních hlášení, přípravu mapových podkladů k zasaženému území a součinnost s HZS Jihomoravského kraje při koordinaci humanitární pomoci.
Koordinace humanitární pomoci byla jednou činností v oblasti ochrany obyvatelstva prováděných v souvislosti s řešením této mimořádné události. Vzhledem k obrovskému množství nabízené pomoci byla organizace dobrovolnické pomoci i věcné humanitární pomoci velmi komplikovaná. Nejsložitějším úkolem bylo zajistit logistiku, tj. vytipování odstavných ploch a zřízení kyvadlové přepravy dobrovolníků do zasažených obcí tak, aby nedocházelo k zahlcení místních komunikací.
Vznik a řešení meziskládek a skládek
Úložiště odpadu v zasažených obcích začala spontánně vznikat již druhý den. Šlo o nepovolená místa s nedostačující kapacitou. V souvislosti s tímto HZS Jihomoravského kraje ve spolupráci s krajským úřadem vytipovaly prostory pro nové skládky v návaznosti na jejich následnou likvidaci. Celkem byla zřízena a velitelem zásahu koordinována 3 místa, a to v Moravské Nové Vsi, v prostorách dolu Mír v Mikulčicích a v areálu Ploma v Hodoníně.
Na skládkách bylo zajištěno třídění materiálu – suť, dřevní hmota, ostatní (domovní odpad) a nebezpečný odpad (každodenní odvoz do oficiálních sběrných dvorů). Navádění vozidel prováděly JSDH obcí. Třídění materiálu zajistily technikou firmy, které s touto činností měly zkušenosti. Vzhledem k obrovskému množství dováženého materiálu bylo nutné ukládat odpad do více vrstev, a to buldozery a velkými pásovými bagry.
Nepovolené skládky, které vznikly v prvopočátku mimořádné události, byly zlikvidovány a materiál převezen na zmíněná tři nová oficiální místa. Celkem při převozech bylo zlikvidováno 6 nepovolených úložišť odpadu s průměrným objemem materiálu přibližně 8 až 10 tisíc tun na skládce.
Celkový objem vyvezeného odpadu na skládky k 22. červenci se odhaduje na více než 300 000 tun.
Demolice budov
Další důležitou roli v likvidačních pracích hráli statici sdružení pod Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Vzhledem k povaze mimořádné události se v postižené oblasti nacházelo přibližně 1 200 poškozených staveb. Řada jich byla narušená a bylo nutné je staticky zajistit, případně zdemolovat. Všechny činnosti JPO byly realizovány v souladu s doporučením statiků a samosprávy. Celkem bylo k likvidaci určeno 191 objektů. Již po několika dnech začaly probíhat demolice soukromými firmami. Bourací činnosti řízené HZS ČR započaly 2. července. Ke dni ukončení likvidačních prací, tedy k 22. červenci, dokončilo HZS ČR celkem 84 demolic objektů.
Psychosociální pomoc
V období od 26. června do 9. července bylo za HZS ČR do poskytování psychosociální pomoci zapojeno:
- 15 psychologů,
- 73 členů týmů posttraumatické péče,
- 7 příslušníků s odbornou přípravou pro poskytování první psychické pomoci.
Následně byla koordinace psychosociální pomoci předána Ústřednímu krizovému týmu Českého červeného kříže a poté organizaci Spondea.
Celkem bylo v akutní fázi evidováno 2 880 intervencí, na jejichž zabezpečení se podílely všechny zapojené složky IZS.
Činnost v místě zásahu byla pro zasahující psychicky i fyzicky velmi náročná, komunikace se zástupci obcí v některých případech narážela na nedostatečnou znalost procesů. Spolupráce se zástupci obcí je u podobných rozsáhlých událostí zásadní. Likvidační práce JPO probíhaly až do 22. července do 18.00, tedy celkem 28 dní. Zásahů se zúčastnilo 7 541 hasičů a 2 963 ks techniky. V úhrnu jednotky strávily na místě zásahu v přepočtu 61 386 hodin, tj. 2 558 dní, tj. 7 let.
Přidejte odpověď
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.