Humanitární pomoc České republiky
Poskytování humanitární pomoci je nedílnou součástí zahraniční politiky České republiky (ČR). Humanitární pomoc je do zahraničí poskytována podle naléhavosti situace a potřeb postiženého státu, podle možností ekonomiky, disponibilních zdrojů státního rozpočtu, v souladu se zásadami a rezolucemi mezinárodního společenství a s vlastními prioritami a zájmy státu.
Náklady spojené s poskytováním humanitární pomoci do zahraničí se hradí z rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí na humanitární pomoc. Například na rok 2018 je pro tyto účely vyčleněna částka 180 mil. Kč.
O uvolnění finančních prostředků z tohoto rozpočtu rozhoduje v závislosti na povaze katastrofy ministr zahraničních věcí v dohodě s ministrem vnitra, a to do výše 10 mil. Kč. O uvolnění finančních prostředků nad 10 mil. Kč v jednotlivém případě musí rozhodnout vláda na základě návrhu ministra zahraničních věcí.
Právní úprava a institucionální zajištění poskytování humanitární pomoci do zahraničí
Poskytování humanitární pomoci ČR se řídí zákonem č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí. Humanitární pomoc poskytovaná do zahraničí je souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí po vzniku mimořádných událostí, jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům.
Podle § 9 zákona č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí Ministerstvo vnitra poskytuje humanitární pomoc do členských států Evropské unie a jiných států tvořící Evropský hospodářský prostor a rozhoduje o jejím rozsahu a formě.
Podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, plní Ministerstvo vnitra úkoly v oblasti zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací při mimořádných událostech v zahraničí a poskytování humanitární pomoci do zahraničí v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí. Dále podle § 7 odst. 4 zákona organizuje ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, složkami integrovaného záchranného systému nebo ústředními správními úřady záchranářskou a materiální pomoc do zahraničí.
V zákoně o IZS je dále určeno, že úkoly Ministerstva vnitra na tomto poli plní MV-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
Některá důležitá pravidla zapojování do mezinárodních záchranných operací jsou následně stanovena prováděcím předpisem k zákonu o IZS, konkrétně nařízením vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva ve znění nařízení vlády č. 527/2002 Sb.
Rozpracování těchto pravidel lze pak nalézt v celé řadě dalších dokumentů a předpisů, zejména v usneseních vlády, usneseních bezpečnostní rady státu a v pokynech generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR.
Formy humanitární pomoci
Z obecného hlediska lze hovořit o následujících formách okamžité humanitární pomoci:
– záchranářská (záchranná jednotka),
– materiální,
– finanční,
– poradenská,
– kombinovaná.
Postup při vzniku mimořádné události nebo krizové situace v zahraničí, rozhodovací proces uplatňovaný při nasazení sil a prostředků do mezinárodních záchranných operací a při poskytování humanitární pomoci do zahraničí
Při zapojování ČR do mezinárodních záchranných operací nebo při poskytování humanitární pomoci do zahraničí je v souladu s existujícími předpisy uplatňován následující rozhodovací proces:
1. PRVOTNÍ INFORMACE
Ústřední správní úřady, zpravidla Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo zahraničních věcí, obdrží informaci o závažné mimořádné události v zahraničí (v souladu s mezinárodní smlouvou nebo mezinárodní úmluvou, od mezinárodní organizace (UN-OCHA, EU-ERCC, NATO-EADRCC, IAEA ad.) nebo jiného zahraničního orgánu (např. zastupitelský úřad), ze sdělovacích prostředků, apod.), anebo obdrží přímo žádost o pomoc od postiženého státu. Kontaktním místem pro většinu mezinárodních organizací je operační a informační středisko MV-GŘ HZS ČR.
2. VYHODNOCENÍ INFORMACÍ
Dostupné informace mezi sebou orgány státní správy konzultují a vyhodnocují je. Hodnotí zároveň možnost, zda je ČR schopna poskytnout žádanou formu pomoci. Informace o mimořádné události jsou konzultovány mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí, případně s dalšími ministerstvy a ústředními správními úřady a technicky je připraven způsob poskytnutí pomoci, jsou informovány předurčené síly a prostředky,
3. ROZHODNUTÍ
Po vyhodnocení situace a zjištění, že poskytnutí pomoci je vhodné a možné, jsou informováni ministři vnitra a zahraničních věcí a je po nich požadováno rozhodnutí. V případě požadavku na vyslání záchranářské nebo materiální pomoci ministr vnitra navrhne možné varianty, resp. komodity, které je ČR schopna poskytnout. Ministr zahraničních věcí rozhodne o uvolnění finančních prostředků.
4. AKTIVACE SIL A PROSTŘEDKŮ
Po rozhodnutí o poskytnutí pomoci v určené finanční výši jsou aktivovány předurčené síly a prostředky a probíhá svoz specialistů, příprava k vyslání materiální pomoci nebo záchranné jednotky, je připravována dokumentace k vyslání pomoci, je ustanoven velitel jednotky, resp. konvoje, jsou vydány valutové prostředky a jsou stanoveny další podrobnosti. V zájmu urychlení této fáze tento proces probíhá podle předem připravených modelových postupů s nezbytnými odchylkami podle konkrétní situace.
Nejvíce kroků je třeba provádět v případě vysílání záchranné jednotky. Obecně se v takovém případě činnost pracovní skupiny štábu MV-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR připravující zapojení záchranné jednotky do mezinárodní záchranné operace soustřeďuje především na:
- komunikaci s Ministerstvem zahraničních věcí, orgány postiženého státu, příslušnými zastupitelskými úřady a mezinárodními organizacemi,
- získávání aktuálních informací o situaci v místě předpokládaného nasazení jednotky a analýzu těchto informací,
- zajišťování splnění vízových, celních a dalších obdobných povinností,
- zajištění transportu jednotky,
- zajištění pojištění pro členy jednotky,
- zjišťování potřebných kontaktních informací,
- zajištění průjezdu či přeletu nad tranzitními zeměmi,
- zajištění přepravy z místa příletu do místa zásahu v postižené zemi,
- zajištění map postiženého území,
- vypracování příslušných dokumentů.
5. REALIZACE
Materiální pomoc nebo záchranná jednotka opouští stanoveným způsobem území státu a na místě se zapojuje do provádění záchranných prací, případně plnění dalších úkolů.
Rozhodující faktory pro vyslání záchranné jednotky do zahraničí:
Vzdálenost a místo určení:
- teritorium Evropy a ostatní státy světa, které požádají o pomoc pro speciálně připravené a předurčené síly v podobě záchranné jednotky, vyslání se předpokládá pozemní cestou na vzdálenost do 1000 km (17 h ) nebo letecky na vzdálenost nad 1000 km a do 2500 km,
- sousední státy ČR pro předurčené síly hasičských záchranných sborů krajů, přeprava se předpokládá pozemní cestou (výjimečně v odůvodněných případech i letecky).
Způsob přepravy:
Odřady mohou být přepravovány jak pozemní, tak leteckou cestou nebo jejich kombinací.
- letecká přeprava umožňuje přepravu záchranných týmů na velkou vzdálenost. Na přepravu musí v místě nasazení navazovat místní přepravní prostředky poskytnuté stranou přijímací pomoc. Nákladní a osobní leteckou přepravu lze zabezpečit těmito způsoby – leteckými prostředky Armády České republiky, komerčními přepravci v ČR nebo zajištění letecké přepravy prostřednictvím Evropské Komise.
- pozemní přeprava umožňuje přesun velkého množství prostředků, techniky a osob, možnost delší doby nasazení a je využívána především v případech poskytování humanitární pomoci na kratší vzdálenosti. Doprava osob se přednostně zabezpečuje autobusem.
- kombinace obou způsobů přeprav – síly vyslané letecky mohou být doplněnypozemními silami a mohou zasáhnout do vzdálenosti až cca 2500 km (cca 60 hodin jízdy) s plnou podporou a týlovým zabezpečením první jednotky vyslané leteckou cestou.
Zásady pro vytváření odřadů Hasičského záchranného sboru ČR
Pro poskytování pomoci v rámci ČR a při zapojení ČR do mezinárodních záchranných operací jsou pokynem generálního ředitele HZS ČR č. 13 ze dne 7. 3. 2016, stanoveny zásady pro vytváření jednotek HZS ČR. Odřady jsou záchranné jednotky sestavené z hasičů nejméně dvou jednotek požární ochrany nebo z hasičů nejméně jedné jednotky PO a osob začleněných ve složce integrovaného záchranného systému nebo osob poskytujících osobní, resp. věcnou pomoc.
Pro poskytování záchranářské humanitární pomoci do zahraničí má HZS ČR předurčeny speciální odřady (tzv. moduly civilní ochrany). Mimo tyto odřady je HZS ČR připraven sestavit záchranné týmy např. pro hašení lesních požárů nebo pro pomoc při sněhové kalamitě a další.
Dle účelu nasazení se rozlišují tyto odřady:
- vyhledávací a záchranné – z hlediska určení jednotky jde o jednotku pro vyhledávací a záchrannou činnost v obydlených oblastech (USAR jednotka – z anglického Urban Search and Rescue). Jednotky tohoto typu jsou klasifikovány podle metodiky INSARAG, kterou seČR zavázala akceptovat přijetím rezoluce Valného shromáždění OSN č. 57/150 ze dne 16. prosince 2002, o posílení efektivity a o koordinaci pomoci při mezinárodních vyhledávacích a záchranných operacích. Odřad využívá specialisty dalších složek integrovaného záchranného systému, konkrétně kynology se psy s platným atestem Ministerstva vnitra pro sutinové vyhledávání a lékaře,
- požární – pro hašení požárů ropných látek, lesních požárů nebo zajištění náhradní činnosti za jednotky požární ochrany postiženého kraje nebo státu,
- povodňové – pro provádění záchrany a evakuace osob z oblastí postižených povodněmi a pro odstraňování následků povodní nebo nadměrných dešťových srážek,
- chemické a ekologické – pro zásahy na nebezpečné látky, včetně likvidace ropných látek z povrchu vodních toků a stojatých vod,
- speciální – zajištění speciálních požadavků nad rámec možností výše uvedených druhů odřadů.
- Moduly civilní ochrany – předurčené jednotky dle požadavků mechanismu civilní ochrany Unie.
Moduly civilní ochrany ČR:
Vyhledávací a záchranné práce v obytných oblastech ve středně těžkých a v těžkých podmínkách – MEDIUM a HEAVY USAR modul
V rámci HZS ČR jsou vytvořeny speciální záchranné jednotky – USAR odřady (z anglického Urban Search and Rescue Team – vyhledávací a záchranný odřad do obytných oblastí). Hlavním úkolem USAR odřadu je záchrana osob z objektů zřícených vlivem různých jevů, zejména zemětřesením nebo výbuchem. USAR odřad je trvale připraven a schopen modifikace i pro jiný druh záchranných prací.
Členové odřadu jsou vycvičeni podle mezinárodních standardů. V říjnu 2010 byl českému USAR odřadu udělen certifikát INSARAG Úřadu OSN pro koordinaci humanitární pomoci, deklarující úroveň HEAVY (nejvyšší úroveň připravenosti). Na základě tohoto certifikátu se CZERT USAR (Czech Emergency Respone Team se specializací USAR) může aktivně zapojovat do mezinárodních záchranných operací v zemích postižených katastrofou s následkem zřícení budov. V roce 2015 a nejnověji v roce 2023 proběhla úspěšná recertifikace toho odřadu.
Vysokokapacitní čerpání vody – HCP modul
Záchranná jednotka pro odčerpávání vody v zaplavených oblastech a na pomoc s dodáváním vody pro hašení požárů (HCP, z anglického High Capacity Pumping). U HZS ČR je HCP modul vytvářen z opěrných bodů HZS ČR pro velkoobjemové čerpání vody a dálkovou dopravu vody hadicemi a čerpání z velkých hloubek. HCP modul disponuje speciálními velkoobjemovými čerpadly (MČS Sigma 1500, MČS Sigma 400 a HFS Hydrosub).
Chemická, biologická, radiologická a jaderná detekce a odběr vzorků – CBRNDET modul
Úkolem modulu CBRNDET (CBRNODET, z anglického Chemical Biological Radiological Nuclear and Sampling) je provádění počátečního posouzení nebezpečí nebo rizika, odběr vzorků, označení zamořené oblasti, prognóza situace a příspěvek k okamžitému snížení rizika souvisejícím s únikem látek CBRN (chemické, biologické, radiologické a jaderné). Odborná část modul CBRNDET je u HZS ČR vytvářena z opěrných bodů HZS ČR pro rozšířenou detekci nebezpečných látek (chemické laboratoře HZS krajů) a logistickou část zajišťují síly a prostředky USAR odřadu HZS hl. m. Prahy.
Povodňové záchranné práce s pomocí člunů – FRB modul
Jedná se o záchrannou jednotku určenou k pátrání a záchraně osob na vodě, včetně pomoci osobám uvízlým v zaplavených oblastech s pomocí člunů, poskytování pomoci nutné pro záchranu života a podle potřeby zajištění jejich základních potřeb. FRB modul je vytvořen u HZS Moravskoslezského kraje v rámci mezinárodního projektu s Velkou Británií a Holandskem.
Předsunutá zdravotnická jednotka – AMP modul
Ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví je ve Fakultní nemocnici Brno vytvořen tzv. Traumateam ČR, který je mobilním posilovým zdravotnickým útvarem určeným k poskytování chirurgické, traumatologické a resuscitační péče a pomoci při popáleninových úrazech na místě hromadného neštěstí a katastrof v rámci mezinárodní humanitární pomoci v zahraničí, tzv. předsunutá zdravotnická jednotka (modul AMP, z anglického „Advanced Medical Post“). Logistickou, technickou a velitelskou podporu zajišťují těmto zdravotnickým specialistům členové USAR odřadu HZS hl. m. Prahy.
Certifikace modulů civilní ochrany
V rámci EU byl vytvořen systém tzv. souboru kapacit pro odezvu na mimořádné události (EERC – European Emergency Response Capacity), které jsou předurčeny pro poskytování mezinárodní pomoci. Do tohoto souboru je možné zaregistrovat moduly civilní ochrany, které prošly tzv. certifikací. Certifikace je proces, který byl EU vytvořen a zaručuje, že moduly civilní ochrany splňují určité podmínky. O certifikaci je nutné zažádat, doložit potřebnou dokumentaci, absolvovat štábní cvičení a poté polní mezinárodní cvičení, které jsou financované a pořádaném Evropskou komisí.
Česká republika má do tohoto souboru kapacit zaregistrované moduly – Heavy a Medium USAR (06/2015), FRB (12/2016) a AMP (02/2016).