Zkratka USAR (Urban Search and Rescue) vychází z anglického výrazu pro vysoce specializovanou činnost a v doslovném překladu znamená prohledávání a záchranu osob v městském (urbanizovaném) prostředí. Jak je obvyklé, doslovný překlad není zcela výstižný a přesný, nicméně pokud budeme hovořit o problematice USAR, bude tím dále myšlena problematika nalezení, vyproštění a ošetření osob z objektů staticky narušených.
Příčiny statického narušení budov nebo komplexů budov můžeme rozdělit do dvou základních skupin.
První skupinu představují přírodní jevy, mezi které lze zařadit např. zemětřesení, laviny, sesuvy půdy, protržení hrází, povodně, zřícení skal, vichřice, tornáda, výrony plynů, nadměrné dešťové nebo sněhové srážky, případně tsunami, sopečné erupce atp.
Do druhé skupiny řadíme činnosti, které jsou úzce spjaty s úmyslnou, neúmyslnou či nedbalostní činností člověka a dají se definovat jako příčiny technologické,např. nehody v chemickém a jiném průmyslu, neodborné rozebírání konstrukcí budov, nehody při výstavbě budov, indukovaná zemětřesení (důlní otřesy aj.), havárie při dopravě a skladování nebezpečných látek, dopravní nehody, teroristické útoky, atp.
Přestože Česká republika neleží v oblastech potenciálně ohrožených zemětřesením, tedy obecně příčinou statického narušení budov s nejrozsáhlejšími důsledky, jednotky požární ochrany (dále jen „jednotky PO“) musí každoročně řešit řadu zásahů, které vyžadují nebo jejichž řešení by podstatně zefektivnilo použití taktických postupů USAR týmů, využití jejich speciálních technických prostředků a zejména nasazení členů USAR týmů s praktickými zkušenostmi z řešení tohoto typu událostí.
Provádění záchranných prací v České republice je, podle platné legislativy, náplní činnosti jednotek PO bez ohledu na jejich kategorii. Proto nelze vyloučit situaci, kdy u zřícené nebo staticky narušené budovy budou zasahovat jednotky SDH obcí, jednotky HZS ČR ve spolupráci s dalšími základními a ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Úroveň pomoci je závislá na vybavení jednotky, vycvičenosti jednotlivých příslušníků či členů a časovém horizontu, kdy se jednotka efektivně může zapojit do řešení mimořádné události.
Vyhledávání a vyprošťování osob v částečně nebo zcela zříceném objektu je zásahem velmi náročným. Pro lokalizaci místa obětí se používá řada speciálních technických prostředků, které nejsou zejména z finančních důvodů běžně ve vybavení jednotek PO. S tímto typem zásahu se také pojí i používání specifických postupů pro lokalizaci zasypaných osob.Tyto postupy nejsou běžnou součástí odborné přípravy jednotek PO. Nestandardní technické prostředky jsou také nezbytné pro stabilizaci staticky narušeného objektu.
Z výše uvedených důvodů není možné připravit a vybavit každou jednotku PO na řešení tohoto typu událostí takovým způsobem, aby pomoc byla efektivní, účinná a pro zachraňované a zasahující hasiče maximálně bezpečná. Vnitřními předpisy HZS ČR je proto upravena existence dvou USAR odřadů (vyhledávací a záchranný odřad), které zřizují HZS Moravskoslezského kraje a HZS hl. m. Prahy. Tyto odřady mohou být nasazeny v případě potřeby nejen v České republice, kdy je stanovena jejich předurčenost pro jednotlivé kraje, ale v případě potřeby také v zahraničí v rámci zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací. V tomto případě má USAR odřad statut jednotky MV-generálního ředitelství HZS ČR.
Cílem série článků je seznámení čtenářů s USAR odřadem HZS Moravskoslezského kraje, potažmo filosoficky s problematikou USAR v České republice.
Odřad je definován následujícím způsobem: „Odřad sestává z hasičů nejméně dvou jednotek PO nebo z hasičů nejméně jedné jednotky PO a osob začleněných ve složce integrovaného záchranného systému nebo z hasičů jednotky PO a osob poskytujících osobní, resp. věcnou pomoc.“ Odřady jsou předurčeny zejména pro pomoc na území České republiky republiky, organizovanou MV – generálním ředitelstvím HZS ČR nad rámec požárních poplachových plánů krajů a v případě potřeby mohou být nasazeny na území států Evropy nebo dle požadavků v omezené míře i v dalších zemích.
Materiálně technické zabezpečení USAR odřadu se dle metodiky INSARAG vytváří na 10 dní operační činnosti v místě zásahu tak, aby odřad byl pokud možno co nejvíce soběstačný a nezatěžoval stát vyžadující pomoc.
Problematika vyslání USAR odřadu, respektive jeho přepravy je velmi rozsáhlá a komplikovaná. Existují tři možnosti vyslání USAR odřadu na místo nasazení:
1. letecká přeprava se uvažuje do vzdálenosti 2 500 km. V České republice jeomezena vybavením Armády ČR. V současné době probíhají jednání, s vazbou na modernizaci leteckého parku dopravního letectva Armády ČR, k zajištění leteckých prostředků pro přepravu USAR odřadu, potažmo humanitární pomoci. Aktuálně jsou k dispozici letouny An-26, letoun TU-154 (pouze do prosince 2007), vrtulníky Mi 171. Ani jeden z uvedených typů není pro přepravu USAR odřadu z kapacitních důvodů ideální.
2. pozemní cesta umožňuje přesun těžké techniky a soběstačnou činnost USAR odřadu. Vyslání pozemní cestou se předpokládá na vzdálenost do 1000 km (cca 17 h jízdy).
3. kombinace obou způsobů přeprav-síly vyslané letecky mohou být doplněnypozemními silami a mohou zasáhnout do vzdálenosti až 2500 km (cca 60 hodin jízdy) s plnou podporou a týlovým zabezpečením první jednotky vyslané leteckou cestou.
Doba odletu USAR odřadu nebo jeho části přepravovaného letecky od výzvy k vytvoření odřadu je:
· 30 minut při vyslání vrtulníkem v rámci České republiky (zpravidla se vysílá skupina specialistů – operátoři elektronických vyhledávacích zařízení, kynologové se psy atp.),
· 4 hodiny při vyslání do zahraničí v redukované struktuře,
· 6 hodin při vyslání do zahraničí v základní struktuře.
USAR odřad je předurčen k vyhledávání a záchraně osob v případě živelných katastrof a k plnění dalších úkolů. USAR odřad především:
– provádí fyzicky vyhledávací a záchranné práce ve staticky narušených objektech,
– zajišťuje neodkladnou zdravotní péči členům odřadu zasahujícím na místě,
– poskytuje neodkladnou zdravotní péči postiženým osobám,
– poskytuje místnímu zdravotnickému personálu informace o prvotním ošetření zraněných,
– provádí průzkum – zhodnocuje škody a potřeby a informuje řídící orgány OSOCC (On Site Operations Coordination Centre) nebo LEMA (Local emergency management authority),
– informuje obyvatelstvo o dostupných službách jako je ošetření, potraviny, nápoje, nouzové ubytování atd., jakmile jsou tyto služby zřízeny,
– distribuuje humanitární pomoc (vodu, potraviny, plachty, stanové dílce atd.) postiženým,
– zajišťuje provoz v důležitých budovách (správní/veřejné budovy), které musí být okamžitě v provozu pro podporu záchranných prací,
– řídí, vede a školí místní dobrovolníky,
– analyzuje nutnost uzavření technických rozvodů v budovách a objektech,
– analyzuje výskyt nebezpečných látek a materiálů, zhodnocuje míru rizika pro zasahující členy USAR odřadu v postižené oblasti,
– provádí nepřetržité vyhodnocování stability konstrukcí,
– stabilizuje poškozené objekty,
– pomáhá poškozeným chránit jejich majetek před účinky klimatických vlivů,
– koordinuje svou činnost se zasahujícími místními složkami,
– dle svých možností zajišťuje spojení,
– označuje, případně identifikuje ulice a budovy dle metodiky INSARAG.
Výše uvedeným úkolům musí také odpovídat struktura USAR odřadu. Příslušníci zařazeni do odřadu mají dlouholeté zkušenosti z praktických nasazení v rámci výjezdové činnosti. V rámci struktury odřadu jsou zastoupeny všechny využitelné odbornosti a specializace, které dnes u HZS ČR jsou jako např. lezec, leteckých záchranář, spojový technik, technik chemické služby, technik technické služby, technik strojní služby operátor elektronických vyhledávacích zařízení, vazač, absolventi kurzů dopravy nemocných, raněných a rodiček, obsluhy motorových řetězových pil atp.
Podrobnější informace o struktuře USAR odřadu HZS Moravskoslezského kraje, úkolech jednotlivých skupin odřadu, podrobnosti o osobním a technickém vybavení členů i celého týmu a požadavcích na odbornou, jazykovou a zdravotní připravenost budou náplní následujících článků.
Autoři:
kpt. Ing. Richard Franc – HZS Moravskoslezského kraje
plk. Ing. Radim Kuchař – HZS Moravskoslezského kraje
foto: ppor. Stanislav Kostka – HZS Moravskoslezského kraje